Pereme ekologicky nejen dětské oblečení
Ekologické praní může být stejně efektivní jako klasické. Zároveň je také mnohem levnější. Nevěříte?
V tomto článku si odpovíme na důležité otázky ohledně ekologického praní a zároveň vám ukážeme i nějaké recepty na opravdu levné domácí prací alternativy. Vaše prádlo může být čisté a voňavé i když během praní nevypustíte do odpadních vod neodbouratelný chemický koktejl, který bude ovlivňovat život na naší planetě ještě dlouho po skončení pracího programu.
V neposlední řadě - často i naše nosítko si zaslouží nějakou tu péči. A i pro tento případ je vhodné vědět, jak prát ekologicky. Aby vám o to déle vydrželo.
Pojďme si představit tipy a triky, jak na to.
Jak se pralo dříve?
Ještě, než byl vymyšlen vynález automatické pračky, dalo by se praní přirovnat spíše ke sportu. Není divu, že děti dostávaly vynadáno, když přišly domů zmazané. Maminky a babičky totiž moc dobře věděly co je čeká. Studená voda, valcha, hole a plácačky a pěkně makat, aby bylo prádlo zase čisté.
Nejprve praly jen v obyčejné vodě. K odstraňování odolnějších skvrn se nechávalo prádlo odmočit. Pak lidé objevili rostliny, které pomáhaly při praní. Třeba Mydlici lékařskou, jejíž šťáva dokáže vodu napěnit. Také se hojně využívalo sody nebo popela. Mýdlo bylo vynalezeno již dávno před naším letopočtem starověkými Sumery. Avšak bylo využíváno hlavně v lékařství.
Využití při praní našlo až mnohem později v 19. století. Jeho podoba a vůně však nebyla ani zdaleka taková, jakou známe dnes. Do mýdla se používala již zmíněná soda a popel. Dále byl přidáván i zvířecí tuk nebo dokonce i moč. Zlomový okamžik přišel až v době první světové války. Kvůli nedostatku tuků došlo k průlomu ve výrobě chemického pracího prostředku. Ten byl záhy následován svou tekutou variantou a dalšími odstraňovači skvrn. A tím začalo pomalé a postupné otravování životního prostředí.
Běžně dostupné prací prášky a aviváže obsahují chemické látky, které se v přírodě buďto nerozloží vůbec, nebo to trvá velice dlouho. A není to jen o tom, co z pračky odteče. Značná část pracího prostředku v podobě mikroskopických částeček ulpívá i na oblečení. Tak si chemický koktejl z pracích prášků nosíme i na kůži celý den nebo noc. Jelikož je kůže největší orgán, který do sebe tyto látky absorbuje, nemůžeme se divit vznikům různých alergií. Pokud vás zajímá, v čem je lepší neprat, tady je pár tipů, jakým látkám se ve složení prášků vyhnout.
Tenzidy – jedná se o aktivní látky sloužící k odbourání usazených skvrn. Navíc vlákna obalují, aby se špína tolik neusazovala. Bohužel většina výrobců používá tyto látky vyrobené z ropy. Jsou i přírodní tenzidy, které se vyrábějí z kokosového nebo palmového oleje, ale ty procházejí určitým dalším zpracováním a při takovém zpracování (když si nedá výrobce pozor) se může přimísit nitrosaminy nebo dioxany, nad kterými se vznáší otazník, jestli to náhodou nejsou karcinogeny. A komu by se to chtělo riskovat, že? Proto je dobré kontrolovat si i to, jak moc výrobce dbá na výrobu svého produktu.
Fosfáty – pomáhají odstranit tvrdost vody. Jedná se o neživé sloučeniny fosforu, které když se dostanou do řek a rybníků, tak způsobují otravy ryb, nabourávají vodní ekosystém a mohou i způsobovat problémy s přemnožením sinic. Naštěstí podle nařízení Evropského parlamentu, bylo využití fosfátů zakázáno.
Rozjasňující produkty – Opticky rozjasňují vlákna tím, že odrážejí UV záření. Tak prádlo působí čistší. Vyskytuje se jich přes 400 druhů. Způsobují podráždění kůže, různé vady vývoje, nebo reprodukce. Příroda si s nimi neumí poradit, a tak se hromadí a ohrožuje vodní ekosystém.
Bělidla obsahující chlor – Chlor je toxický a může zamořit vodu a ohrozit tak živočichy. Navíc může uvolňovat dráždivé plyny a toxické látky.
Umělé konzervanty - slouží k zabránění růstu mikrobů. Proto se nachází i třeba v kosmetice. Některé jsou neškodné ale je pár, které mohou způsobovat vážné problémy. Patří sem například Methylisothiazolinone a Benzisothiazolinone. Jsou toxické, a navíc silné alergeny. Dalším konzervantem, kterému je lepší se vyhnout je Phenoxyethanol, který má nejspíš vliv na imunitní systém a může způsobovat kožní podráždění.
Parfémy - tady mají výrobci tak trochu svázané ruce, neboť obyčejnou parfemaci bez certifikátu EcoCert, lze vytvořit z 3200 ingrediencí. Naopak na parfémy s certifikátem, může výrobce využít jen 150 ingrediencí. Navíc člověk, který není z oboru těžko pozná rozdíl mezi přírodní vůní a tou umělou. Proto je dobré nakupovat u výrobce, který si hlídá certifikace a je ochotný používat jen suroviny z ověřených zdrojů.
Několikrát týdně automaticky sypeme do pračky spoustu chemických složek, které ač se to tak nezdá, mají obrovský vliv na další organizmy a zpětně i na nás. Bohužel ten efekt následků není viditelný hned, tak si to často neuvědomujeme. Jde totiž o celkovou změnu přemýšlení nad tím, co používáme i při mytí nádobí nebo při koupeli. Jedná se o komplexní změnu filozofie toho, jak nahlížíme na produkty, které se běžně v domácnosti vyskytují.
Pokud má člověk zájem o to změnit něco ve svém životě a zajímá se o následky, které jeho činy mají, pak změna není zas tak úplně složitá. Existuje totiž spousta výrobců, kteří to za nás již vyřešili a jsou schopní vyrábět drogerii, která je bezpečná jak pro lidi, tak pro ostatní živočichy na této planetě. Chce to jen změnit zažité zvyky.
Jak na ekolotické praní?
Mýdlové ořechy
Strom jménem Sapindu Mukorossi má plody, jejichž slupky obsahují ve velkém množství sapiony. Sapion je látka, která umí odstranit jakoukoli špínu. Slupky se proto suší a prodávají jako prací produkt.
Pokud chcete tyto ořechy vyzkoušet, stačí jich vzít přibližně 6, dát je do látkového pytlíčku, zavázat a přidat do pračky. Takto připravené ořechy je možné použít až na tři praní. Jsou vhodné na jakýkoli typ textilu, včetně choulostivých materiálů jako je vlna nebo hedvábí. A další výhodou je, že není potřeba ani aviváž, jelikož prádlo prané pomocí slupek bude příjemně měkké. Ořechy vycházejí do bře i ekonomicky, neboť při koupi balení o hmotnosti 1kg vás vyjde jedno vyprání přibližně na pár korun.
Sliz z mýdla
Tuhle variantu budou milovat hlavně děti. Prací sliz je totiž také další ekologická varianta jak zamávat se špínou na oblečení. Navíc je vhodný i pro lidi se sklonem k alergiím. Výroba je velice jednoduchá. Stačí nastrouhat 175 gramů pracího mýdla, rozpustit ho v 1 litru horké vody a zamíchat. Nakonec přidejte 150 gramů sody na praní a přilijte ještě vodu, aby celkový objem byl 10 litrů. Když vše vychladne, směs ztuhne do gelové slizové hmoty. Na jedno praní pak spotřebujete přibližně 200 – 300 mililitrů slizu.
Pokud se vám představa slizu příliš nezamlouvá, můžete zkusit suchou variantu. Stačí smíchat nastrouhané prací mýdlo a sodu v poměru 1:1. Vše promícháte a do praní přidáte dvě polévkové lžíce. Opět praní vyjde přibližně na 3Kč
Jak se zbavit odolných skvrn?
Na odolné skvrny nejlépe platí ošetření ještě před praním. Můžete prádlo nechat odmočit. Úplně nejlépe uděláte, když skvrnu namočíte hned jak se vytvoří. To ovšem není možné vždy. Pro velmi zažrané nečistot je možné do praní přidat i perkarbonát sodný. Stačí ho 1-2 lžíce. Je to sice chemická látka, avšak si s ním příroda umí poradit a alergikům neškodí.
10 tipů od EKO pracích profesionálů
- Správné eko praní začíná již před samotným praním. Prádlo si roztřiďte podle barvy, materiálu a znečištění.
- Pračku nikdy neplňte na maximum, nejlepší je tak přibližně do tří čtvrtin kapacity bubnu.
- Na odolné skvrny platí namáčení. Tím zase ušetříte jeden prací program a tím pádem i spoustu vody a energie.
- Skvrny, které se nechtějí pustit odmočením, můžete ještě ošetřit přírodním mýdlem. Vyzkoušet můžete třeba to olivové. Jde to s ním jedna báseň.
- Zjistěte si, jak tvrdou máte vodu. V té hodně tvrdé se pere velice těžko. I dávkování prášku nebo prací sody se podle tvrdosti upravuje. Stačí si koupit pásek, který tvrdost vody měří a víte to během pár minut. Praní pak pro Vás bude o to jednodušší,
- Snažte se vyhnout chemickým koktejlům, které na Vás mávají z každého regálu samoobsluhy. V dnešní době je eko drogerie lehce dostupná. Ať už samovýrobou, nebo nákupem hotových prostředků.
- Není potřeba používat rozjasňovače na bílé prádlo. Úplně stačí přidávat do praní perkarbonát sodný a v létě občas bílé prádlo vystrčit ven na sluníčko. To totiž s býlím prádlem umí divy.
- Aviváž není nutná. Spousta lidí ji používá ze zvyku, ale není to nutnost. Ekologicky vyprané prádlo má příjemnou vůni a měkké je také dost. Pokud ale na aviváži přeci jen trváte, jistě najdete i ekologickou variantu.
- Perte na nízkou teplotu. Na běžné praní stačí teplota do 40 °C. Více zašpiněné prádlo pak nechte odmočit.
- Nezapomínejte se starat i o pračku. Taky ji občas vyčistěte a otřete těsnění. Můžete tak předejít nákladným opravám.
Ač se to tak zatím nezdá, ale jakmile začnete přemýšlet nad tím, jaký prací prostředek používat, jak ho dávkovat a jak to udělat abyste nemuseli používat škodlivé chemické prostředky, bude pro Vás praní jako úplný rituál. Jde to, jen musí člověk chtít udělat změnu. I malá změna může mít obrovský efekt. Pokud Vás článek inspiroval, můžete už začít brouzdat po internetových eko drogeriích. Třeba vás něco zaujme. Nebo vezměte děti a vyrobte si vlastní sliz na praní. Věřte, že pak dávkování pracího prostředku bude zábavná kratochvíle pro celou rodinu.
Nyní už víte - jak ekologicky pečovat nejen o dětské oblečení a naše nosítka.
