Podporujeme imunitu u dětí
S příchodem podzimních a zimních měsíců začínáme více řešit zdraví naše i našich dětí. Začínáme nakupovat doplňky stravy, vitamíny, čaje a různé pomůcky k nastartování a podpoře imunitního systému. Bohužel pokud po takových berličkách saháme jen nárazově, pak ne vždy mohou fungovat. Budování imunitního systému je dlouhodobá záležitost a je třeba na něm pracovat i v době, kdy není zrovna sezona bacilů.
Je tomu tak i u dětí. Dětská imunita je neustále vystavována různým patogenům a učí se na ně reagovat. V době kovidu byly děti izolované a tím pádem i méně nemocné. Avšak kontakt s různými nemocemi a bacily je pro vývoj dětského imunitního systému velice důležitý a izolací se tělo nenaučí s těmito patogeny bojovat. Většina těchto viróz trvá jen pár dní a děti jsou schopné s nimi poměrně rychle vypořádat. Pokud však virózy trvají dlouho nebo dítě chytá jeden infekt za druhým, pak už je dobré zvážit návštěvu odborníka a řešit poruchu imunity. Není totiž dokázáno, že když dítě absolvuje několik lehkých respiračních onemocnění, že by to nějak výrazně zvýšilo jeho imunitu. Jediné, v čem to může pomoc je rychlost odpověď organismu na bakterie nebo viry.
Efektivní budování imunity u dětí
Mělo by se stát životním stylem již od ranného věku. Začínat by měla už maminka v těhotenství. V této době může plod částečně připravit na život a správnou životosprávou má možnost ovlivnit výskyt některých onemocnění. Jedna část imunitního systému je totiž geneticky daná tomu se říká vrozená imunita. Druhou část imunity se bude vyvíjet postupně, jakmile přijde miminko na svět budou ji formovat vnější podněty.
Další dobrý způsob budování imunity miminka je kojení. Je to skvělá forma, jak správně nastartovat imunitní systém dítěte. Mateřské mléko navíc obsahuje soustu prospěšných mikroorganismů, které napomáhají střevní mikroflóře. Ale ani miminka maminek, které nekojí nejsou o tyto látky ošizeny. V dnešní době složení umělých výživ, nabízejí optimální složení vitamínů, probiotik a prebiotik a tak dokáží mateřské mléko skvěle nahradit.
Když je miminko ostavené od prsu nebo lahvičky další vývoj imunitního systému závisí na čtyřech základních pilířích. Tím prvním a základním je dostatek odpočinku. Imunitní systém potřebuje odpočívat, v opačném případě má sklony k selhávání. Toto potvrzují testy provedené na vysokoškolácích. Ti ve zkouškovém období málo spí, nepravidelně jí a jsou vystaveni dlouhodobému stresu. Tato kombinace často vede k vyčerpanosti organizmu a zvýšené nemocnosti.
Druhý pilíř je dostatečné sportovní vyžití. Sem teď nepočítejme vrcholové sporty. Mluvíme o tom, abychom dětem umožnili se párkrát týdně věnovat nějakému sportu. Může to být třeba běh, pravidelné procházky, posilování ve fitness centrech nebo jakýkoliv pohyb. Pokud je to možné tak na čerstvém vzduchu.
Někdo razí přesvědčení, že se buduje imunita pravidelným otužováním. Je to pravda. Jen u dětí je třeba na tom pracovat pomalu a dítě musí chtít. Navíc děti mají jinou termoregulaci než dospělí. Začít s takovýmto budováním imunity proto můžete nejdříve ve třech nebo čtyřech letech. Podobný princip platí i se saunováním. Saunováním je možné zvýšit obranyschopnost organismu, ale musí se provádět pravidelně. Pokud saunu navštívíme jen jednou za čas, je to příjemný zážitek, avšak na imunitu to však nemá žádný vliv. Děti mohou do sauny přibližně od třetího roku. Začínáme pomalu, v kratších intervalech, aby jim to nebylo nepříjemné a neodradilo je to od dalšího pokračování. Pro začátek je také vhodná třeba infrasauna, která není tak intenzivní.
Třetím pilířem je prevence před psychickým stresem. Je prokázáno, že dlouhodobý stres potlačuje funkci imunitního systému. Je proto důležité s dětmi komunikovat a být v pozoru, pokud vykazují známky dlouhodobého stresu ať už je to ze školy, nebo ze zájmových činností. Vhodné je třeba naučit děti od ranného věku mluvit o svých pocitech a naučit je odpočívat i psychicky. Najít činnost, která je bude bavit a odreagují se při ní.
Dalším důležitým pilířem je vhodná strava. Měla by být pestrá, obsahovat dostatek vlákniny, minerálních látek a vitamínů. Ovšem je pravda, že v období chladnějších měsíců někdy ani vhodná výživa nestačí. V tomto období je vhodné některé vitamíny doplňovat. Třeba důležité je doplňovat vitamín D, kterého má tělo v zimně nedostatek. Vitamín D výrazně podporuje imunitu, a navíc má protizánětlivý účinek. Dalším důležitým doplňkem je vitamín C. V zimním a podzimním období máme i nedostatek ovoce, které zraje v naší zemi. Musí se dovážet a nedozrává v úplně příznivých podmínkách. Tím pádem to není vhodný zdroji vitamínů. Doplňovat vitamín C pomocí doplňků je tedy vhodná alternativa. Dalším vhodným doplňkem stravy je i zinek. Zinek patří mezi více než 200 enzymů, které udržují chod metabolismu. V přirozené formě se vyskytuje v mase, vejcích, mléku fazolích nebo mořských plodech.
Ptáte se, proč neužívat multivitamíny? V multivitamínech se sice výše zmíněné vitamíne vyskytují, ale jejich dávka je tak malá, že na tělo nemají větší vliv. Nejlepší je, si vitamíny doplňovat a poskládat podle toho, co zrovna tělu chybí. Doplňky pro podporu imunity jsou jednoznačně betaglukany. Velmi podporují funkci imunitního systému, a je možné je používat i dlouhodobě, aniž by bychom byl organismus přestimulován. Další výhodou je, že je mohou používat i děti. V přirozené formě je můžeme najít například v hlívě ustřičné, řasách, kvasinkách nebo cereáliích.
Klasické rostlinné preparáty a bylinky a tinktury imunitu zásadně neovlivní, mohou však pomoci v případě projevu nějakého onemocnění, nebo při pocitu že budeme nemocní. Z přírodních “berliček” můžeme zmínit třeba přípravky s echinaceou, bezem nebo pelargonií. Tyto rostliny obsahují sambucol. O Sambucolu je známo, že má velice dobrý protizánětlivý účinek. Bylinky se navíc mohou kombinovat a je možné tak využít jejich synergického účinku.
Další dobrou prevencí různých virových nemocí je pravidelná hygiena nosu. K tomu jsou ideální solné roztoky nejlépe na bázi mořské vody. Většina dětí tyto spreje do nosu nemají příliš v lásce, je to však osvědčená prevence ucpaného nosu. Pokud však už nos ucpaný je, pak mohou ulevit takzvaná dekongestiva, která známe z reklam. Bohužel většina lidí neví, že tyto přípravky se mohou používat maximálně 7 dní. Jsou totiž návykové a po delším používání pak mohou spíše uškodit. Budete mít totiž pocit, že bez nich nemůžete pořádně dýchat a vzniká onemocnění zvané medikamentózní rýma. Ta se léčí postupným odvykáním.
V poslední době se také spekuluje nad otázkou přehnané hygieny. Není možné, že sterilní prostředí, ve kterém jsou děti vychovávány může mít také špatný vliv na vývoj imunity? Není tomu tak. Bylo dokázáno, že děti, u kterých nebyl brán na hygienu takový důraz mohou mít sklony k alergiím stejně, jako děti z prostředí s přehnanou hygienou. Hygienická teorie, která zmiňuje, že kvůli modernímu života a vysokým hygienickým standardům nejsou děti vystavovány dostatečnému množství mikroorganismů, a to vede k nižší schopnosti imunity reagovat na podněty, byla vyvrácena. Aby se imunita dobře vyvíjela, je nutný kontakt s mikroby z vnějšího prostředí, třeba v kolektivu. Takže vůbec nevadí, když budeme děti udržovat ve sterilním prostředí, je ale nutné je vystavit koktejlu bakterií ve škole, školce, na hřišti nebo dětských hernách.
Další otázkou u dětské imunity je výskyt alergií. Ještě se vědecky neprokázalo, že dítě, které bylo často nemocné a mělo by mít vybudovaný kvalitní imunitní systém má menší pravděpodobnost alergických onemocnění. Musíme brát v potaz, že část imunity je podmíněna genetikou. Pokud se v rodině vyskytuje autoimunitní onemocnění, je možné že se tento genetický vzorec přenese i na dítě. Je-li matka na něco alergická, je tu určitá šance, že dítě bude také. Ovšem je-li alergik i otec, tato šance na to že se dítě stane také alergikem je mnohem vyšší. Obecně počet alergiků ve světě roste a dostáváme se do doby, kdy bude mít alergii každý druhý jedinec.
V neposlední řadě je také dobré zmínit nadměrné užívání antibiotik. Antibiotika jsou skvělý pomocník při léčbě závažných onemocnění. Pokud jsou ale užívána nesprávně, mohou nadělat velkou paseku. Antibiotika neovlivňují imunitu jako takovou, ale mají vliv na skladbu mikroflóry ve střevech, a to se může odrazit ve fungování imunity. Po dobrání antibiotik předepsaných lékařem je dobré užívat probiotika, která skladbu mikroflóry zase umí napravit.
Závěrem k imunitě dětí
Rovnice je tedy úplně jednoduchá. Vezměme jedno dítě přičteme pravidelnou pestrou stravu, k tomu přičteme dostatečné množství spánku k regeneraci organismu, k tomu přičteme dostatečný pohyb k tomu občasné podání berličky v podobě suplementů v rizikovém období, a nakonec vystavení kolektivu. Výsledkem bude zdravé prospívající dítě. Které se s nemocemi popere jako nic.
